Fialův tobogán krize
Už to není – vezmeme-li pouťovou metaforu – houpačka, neboť ta má sklon se vracet při dalším kyvu do původně vysoké úrovně. Možná to není ani kolotoč, neboť ten jezdí pořád dokola, a byť se nehýbe nikam vpřed, ani nedělá podstatné pohyby vzad. Je to spíš centrifuga, u níž nikdy nevíte, kdy se kabina utrhne a vyšle své osazenstvo, uzavřené uvnitř bez možnosti svobodně vystoupit, do jiných světů nebo přinejmenším do tenat traumatologických oddělení našich nemocnic. Když se podíváme na to, co nám uchystala Fialova vláda pro rok 2023 (podle výhledu ČNB), dojdeme k následujícímu výsledku:
- Sníží se spotřeba domácností, protože lidi nebudou mít peníze (inflace, růst cen)
- Když se sníží spotřeba, obchody sníží obraty a i zisky
- Když přestanou brát obchody zboží z výroby, omezí se výroba, už tak omezená cenami energií
- Když se omezí výroba, začnou se zavírat firmy a propouštět zaměstnanci
- Když obchody nebudou mít obraty, začnou také propouštět a zavírat
- Takže lidi budou mít stále méně peněz, které budou navíc ztrácet na hodnotě
- Spotřeba domácností se proto bude omezovat stále víc, jen na to nejnutnější
- Začnou se zavírat další prodělečné obchody a podniky
- S omezením výroby přijde nedostatek zboží
- Ceny proto budou růst
…A tak dokola, proces se začne zrychlovat a jedním z možných scénářů budoucnosti se tak stává obdoba krize z roku 1930
Současná situace mi připomíná úvod jedné scifi knížky o postapokalyptickém životě. Podle něj pro světovou katastrofu stačí svět odříznout od energií, pak už věci půjdou samospádem. Nebude spojení, továrny nebudou vyrábět, doprava, výroba, potraviny, obchod, distribuce, světlo, státní správa se zhroutí, banky nebudou vyplácet vklady, bankomaty vypnou a bez hotovosti si ani nenakoupíte (pokud ještě vůbec bude co). Společnost se vrátí do předindustriální doby a bude se soustřeďovat už jen na přežití jedinců. Při pohledu na Fialovu centrifugu se vkrádá neblahé podezření, že už nejde o sci-li román, nýbrž o realitu, dnešní a s vzrůstající brizancí i tu vbrzku následující.
Viděl jsem tuhle na sociální síti smutný vtip. Konverzují dvě maturantky. První se ptá druhé: Jaká jíš vejce? A ta odpovídá: Přece ta z Lídlu, přece nebudu jíst ta, co padají špinavým slepicím ze zadku. Tahle metafora velmi přesně sedí na stav „realistického“ pohledu na svět u generace, která nám začíná a brzy bude naplno velet. Kdo z těch mamánků, co tak statečně válčí na sociálních sítích, ví, jaké obilí se seje na podzim a které na jaře? Kdo z nich se umí postarat o dobytek, zpracovat mléko, pěstovat zeleninu, brambory, ovoce, vše v potu tváře a vlastníma rukama? Kolik je zde ještě pluhů, vozů, sekaček či mlátiček, kolik chomoutů a zvířat pro koňský či kravský potah?
Vše souvisí se vším. Naši výrobu jsme vyprodali za třiatřicet stříbrných západním korporálům, zemědělství jsme podřídili diktátu eurounijní lobby, vybili jsme stáda a musíme dovážet hovězí z Argentiny a sýry z Polska. Stali jsme se národem skladníků a konzumentů. Jenomže ve skladech dle výše uvedené centrifugy nebude co skladovat, protože o to nikdo nebude mít zájem, a tudíž se na absolutní minimum sníží spotřeba. Pokud bych to chtěl označit aspoň trochu odborněji, pak proces, který právě v Evropě probíhá (a u nás asi nejrychleji) můžeme klidně označit jako proces deindustrializace a dedemokratizace, přerůstající v chaotizaci. Připomíná to jiné umělecké dílo, mimořádný „post-apo“ film s Denzelem Washingtonem Book of Eli. Obraz rozložené společnosti řídící se už pouze gangsterským zákonem silnějšího (ostatně naživo to už dnes vidíme na Haiti). Proč? Protože zkrachovaly demokratické procedury a instituce, neboť spáchaly funkční sebevraždu.
Dá se ten šílený tobogán do pekla ještě zastavit? S touto vládou, s voliči, kteří ji volí a s dluhy, které naše vlády nasekaly dokonce i v období prosperity? Pochybuji. Jako konzervativní demokrat si odmítám připustit, že tato situace postupně začne ztrácet možnost demokratického řešení. Cesta k totalitě vede přes anarchii a chaos. Ubráníme se, nebo budeme prohrávat další a další volby a tím ten sešup urychlovat?
Vůbec našim dětem a vnukům nezávidím.
Jiří Kobza
Kdo tu chce válku ? Aneb jak vypadá život v situaci, kdy je všeho málo?
Naše naprosto nezodpovědná vláda v každé druhé větě svých proklamací křičí „Jsme ve válce“. Naštěstí zatím nejsme, ale snadno bychom mohli být, bude-li tato politika pokračovat nastoupeným směrem, totiž čelně proti dvěma ze tří sv
Jiří Kobza
K tomu nelze mlčet!
V úterý 31. května se v Poslanecké sněmovně projednávala novela tzv. Lex Ukrajina, což je zákon, který má upravovat podmínky a podobu přístupu našeho státu k uprchlíkům z Ukrajiny
Jiří Kobza
Vláda proti Ústavě i proti lidu
Vláda Petra Fialy od svého nástupu svévolně zneužívá zákony, ohýbá Ústavu a neoprávněně si přisvojuje mimořádné kompetence. Už se z toho, bohužel, stala smutná tradice.
Jiří Kobza
Kolik krizí způsobíš, tolikrát jsi progresivistou
Při pokusu dát vše, co se kolem nás a u nás děje a co je předpokládáno, že se bude dít, do souvislostí, jsem si uvědomil, že se nejedná o náhodný souběh okolností, ale naopak o vyvrcholení a důsledky vývoje posledních 30 let
Jiří Kobza
Pěstování nenávisti v Čechách
V naší zemí se usídlila prapodivná choroba. Jednoduše by se dala nazvat povinnou nenávistí vůči komukoliv, kdo nesouhlasí s mainstreamem.
Jiří Kobza
Panu prokurátorovi s otázkou
Jistě si mnozí vzpomenete na skvělý starý americký film se Sidney Poitierem Panu učiteli s láskou (1967). Napadlo mě vetknout do titulku této glosy parafrázi na ten název.
Jiří Kobza
Vláda za všechny (naše) peníze
Murphyho zákon praví, že negativní jevy se hromadí jedním směrem. Jako by opisoval z dnešní české reality. Naše vláda je u moci jen pár měsíců, ale výsledky jejích aktivit (prací to věru nazvat nelze), jsou žalostné.
Jiří Kobza
Václav Havel k dnešku
Naši čelní představitelé, zejména předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, předseda Senátu Miloš Vystrčil, ministr vnitra Vít Rakušan, i premiér Petr Fiala a mnozí další se často ohánějí odkazem Václava Havla.
Jiří Kobza
Kam se nám schovala demokracie? Neschovala se, umřela……
Přituhuje – a to nejenom v oblasti mezinárodních vztahů a s ohledem na bezpečnostní situaci v Evropě (nejen) v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině.
Jiří Kobza
Nikdy nezapomeneme na 15. březen 1939
Již dvakrát, v minulém i v tomto volebním období, jsem navrhl 15. březen formou novely zákona o státních svátcích prohlásit významným dnem České republiky
Jiří Kobza
Síkelovo odkopání se a vojska NATO před branami
Až dosud bylo zřejmé, že naše vláda je neschopná a líná a svůj deficit pracovitosti a zejména schopnosti reagovat kompetentně na narůstající problémy...
Jiří Kobza
Vypínání webů právníma očima
V den výročí Vítězného února, tedy 25. 2., skončila v České republice z rozhodnutí vlády svoboda slova. Soukromá firma Nic.cz, která provozuje český internet, po dohodě s vládou začala vypínat jednolitvé servery
Jiří Kobza
Kujme pikle v jednom kuse, jak nám řeknou, boj se Ruse...
aneb kolik různých metrů máš, tolikrát jsi slouhou Když vidím, jak všude kolem se chřestí zbraněmi a vyhrožuje, už dokonce bylo stanoveno datum započetí války na Ukrajině (prý v úterý), nemohu si nevzpomenout na perestrojkový film
Jiří Kobza
Den, kdy zahynula Eva Ladová
Bylo jí teprve šestnáct let a byla velmi talentovanou klavíristkou. Toho dne, 14. února 1945 krátce po poledni šla dcera vynikajícího malíře a kreslíře Josefa Lady právě z hodiny kolem Emauzského kláštera.
Jiří Kobza
omluva za nechtěný omyl
Vážen čtenáři, omlouvám se za technický omyl, který se mi dnes přihodil. Omylem jsem vyvěsil na svůj blog materiál, který jsem si zkopíroval z Parlamentních listů, místo toho, který jsem tam chtěl umístit. Napravuji vzápětí.
Jiří Kobza
Semknout se? Ne. Řídit se rozumem
Jak nás informoval mj. server iDnes, Ministerstvo vnitra (MV) představilo čerstvou analýzu „dezinformačních a manipulativně-propagandistických narativů“ na vybraných českých názorových a informačních webech
Jiří Kobza
Nemáte právo hnát nás do války
Jako člověk, kterého život zavál i do válečných zón buď přímo či okrajově a který zblízka poznal bídu a neštěstí, která válka přináší obyčejným lidem, nemohu mlčet k tomu, co provádí naše vláda, a k tomu, co se děje na Ukrajině.
Jiří Kobza
Starejme se sami o sebe
Jak uvedla 24. ledna ČTK, Kyjev na ruskou žádost stáhl z parlamentu zákon o Krymu a Donbasu. Jde o návrh zákona o základech státní politiky v přechodném období.
Jiří Kobza
Ministerstvo války?
Začíná to být vážné. Naše ministryně obrany (sic!) Jana Černochová a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský prosazují vyslání vojenského materiálu na Ukrajinu a slibují i další pomoc tamní vládě ve válce s Ruskem.
Jiří Kobza
Překladový a výkladový slovník eurospeaku do češtiny
Překladový a výkladový slovník eurospeaku do češtiny je praktická příručka, jak se vyznat v nesmyslech produkovaných eurounijní novořečí, která se bohužel uhnízďuje i v české politice a médiích.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 67
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1420x